JAMA A NIJAMA
(Etické a morální zásady jógy - 1. a 2. stupeň rádžajógy)
(Výňatek z knihy: "Duchovní život v praxi")
Jama – nijama jsou morální či etické zásady podobně jako desatero v Bibli.
Ve všech náboženstvích jsou tyto zásady více méně stejné.
Jama kontroluje smysly, tělo a mysl, hlídá je, krotí, drží na uzdě. Nijama pobízí, doporučuje. Principy nijamy mohou fungovat jedině tehdy, pokud fungují i principy jamy a opačně. Často se říká, že nijama je nadstavba jamy.
1. stupeň rádžajógy
JAMA - KONTROLA
NENÁSILÍ, NEUBLIŽOVÁNÍ (Ahimsa)
První morální princip jamy je neubližování, nenásilí.
Nikdy nikomu neubližujme fyzicky, verbálně, citově nebo mentálně. Neubližujme ani sobě.
Hvězdice
Zuřila strašná bouře. Ledové ostří větru se zařezávalo do vodní
hladiny a zvedalo ji do obrovských vln bijících do pobřeží jako beranidla, která při návratu rozrývala a obracela mořské dno jako obří pluhy. Vodní proud strhával malá zvířátka, která žila při dně, korýše a plže, a vyhazoval je desítky metrů na břeh. Bouře skončila
stejně rychle, jako začala. Hladina moře se zklidnila a ustoupila
o několik metrů. Pobřeží zůstalo pokryté blátem, ve kterém se zmítaly a umíraly tisícovky hvězdic. Bylo jich tolik, že jimi pláž zrůžověla. Ten zvláštní jev vzbudil zvědavost mnoha lidí. Přijely i televizní štáby, aby o podivném úkazu natočily reportáž. Mořské hvězdice se téměř přestaly pohybovat. Pozvolna hynuly. Mezi lidmi byl také jeden chlapec, který přišel s tatínkem. Smutně se na hvězdice díval. Všichni je jen pozorovali, a nikdo nic neudělal. Náhle se chlapec tatínkovi vytrhl z ruky, zul si boty a ponožky a rozběhl se na pláž. Sklonil se, nabral do ručiček tři malé hvězdice a běžel je hodit do vody. Pak se vrátil a celou akci opakoval. Z betonového chodníku na něj zvolal nějaký muž:
„Co to děláš, chlapče?“
„Házím ty hvězdice zpátky. Jinak tu na břehu všechny pomřou!“ odpověděl chlapec v běhu.
„Ale vždyť jich tu jsou tisíce! Stejně je všechny nestačíš zachránit!“ zavolal na něj muž.
„A stejné je to i všude kolem, na tom nic nezměníš!“
Chlapec se usmál. Vzal do ruky další hvězdici a hodil ji do vody
se slovy:
„Ale pro tuhle jsem to změnil!“
Ten muž chvíli mlčel, pak se sehnul, zul se a slezl dolů na břeh. Začal sbírat hvězdice a házet je zpátky do vody. Za chvilku se k nim přidala dvě děvčata a už byli čtyři. Po chvíli bylo na pláži padesát lidí, pak sto, dvě stě, tisíc. A nakonec byly zachráněny všechny hvězdice.
Začněme od sebe, nečekejme věčně na druhé, aby začali. Chceme-li změnit svět, změňme sebe.
Když cvičíme jógu, snažme se cvičit bez násilí, snažme se do jednotlivých poloh „plynout“.
NELHAT (Satja)
Mluvme pravdivě.
Lhaním nikdy nenajdeme duševní klid, protože lež vyvolává napětí, neklid. Měli bychom k sobě a ostatním být upřímní a pravdiví ve všech úrovních: mentální, citové, verbální i v činech.
NEKRÁST (Asteja)
Nekrást znamená nebrat z Vesmíru nic navíc, co nám právem nepatří. Jinak řečeno, nebrat nic, co právem patří jiným. Tady je kámen úrazu. Jak vědět kolik a co nám právem patří? Kdybychom si jen uvědomili, jak nám málo stačí ke štěstí! Tak málo. Vše, co měl Mahátma Gándhí, byla hůl a rouška kolem pasu a byl úplně šťastný. Samozřejmě to platilo pro něj v podmínkách, v nichž žil. Každý si sám musí najít, kolik mu stačí ke štěstí.
ZDRŽENLIVOST (Brahmačárja)
Tato jama se vztahuje na kontrolu všech smyslů, nejen na sexuální zdrženlivost. Mít všechny smysly pod kontrolou je tvrdá práce pro každého. Není snadné dát si jen jeden kousek dortu, jen jeden kopeček zmrzliny, jen malý kousek čokolády.
NELPĚT, NEHROMADIT (Aparigráha)
Tato jama úzce souvisí s třetí jamou – nekrást.
Je těžké nelpět, zvlášť když se nás to týká osobně.
Nelpění často chybně chápeme. Nelpění neznamená, že nemáme mít věci, peníze, bohatství, funkci, rodinu, děti, partnera, cokoli. Vše to můžeme mít, ale nelpěme. A to je umění. O to přesně jde!
2. stupeň rádžajógy:
NIJAMA - DOPORUČENÍ
ČISTOTA (Sauča)
Být duševně čistý je cílem všech duchovních disciplín. Měli bychom usilovat o očistu na všech úrovních – fyzické, citové, mentální.
SPOKOJENOST (Santóša)
Měli bychom být spokojení ve všech úrovních – fyzické, citové a mentální.
SEBEKÁZEŇ (Tapas)
Každé duchovní cvičení potřebuje tapas – to znamená sebekázeň, disciplínu, vytrvalost. Bez disciplíny a řádu se těžko dosahuje jakýchkoli výsledků. Tapas znamená i odříkání, trpělivost a vytrvalost. Kázeň je vlastně respektování božího řádu. Řád musí být ve všem, v každé aktivitě. Jóga je sebekázeň, nikoli askeze, lámání nebo mučení těla.
SEBEPOZNÁVÁNÍ (Svadhjája)
Svadhjája znamená studovat svaté spisy, studovat sebe sama, sebepoznávat se. Svaté spisy nejsou nic jiného než učení o našem nitru, o duši. Denně bychom se měli zkoumat, studovat, poznávat: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme, jaký smysl má náš život, co je správné.
ODEVZDÁVÁNÍ SE BOHU (Íšvara pranidhána)
Poslední nijama je vlastně základ, na němž mohou existovat všechny ostatní morální zásady. Když se vydáváme na duchovní cestu, měli bychom od začátku věřit, že existuje nějaká vyšší síla, inteligence, vědomí, láska které řídí celé Univerzum.
CO JE SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY
ZÁSADY JAMY A NIJAMY?
Nedodržením těchto zásad nám uniká velké množství energie. Jakýkoli etický princip, který nedodržujeme či nemáme pod kontrolou, narušuje klid v mysli, vyvolává napětí v těle, odvádí energii ven.
................................................................
REPORTÁŽE A DOJMY Z KURZŮ ANANDA JÓGY - ZDE
Výňatek z knihy "Duchovní život v praxi" ZDE,
Objednávka knihy ZDE.
Rozhovory s Ifetem v časopise Meduňka - čísla 5/2005 a 11/2005 - ZDE.