ROZHOVOR S IFETEM
ČASOPIS MEDUŇKA ČÍSLO 5/2005
CVIČITEL JÓGY
Tisíce našich občanů v posledních dvanácti letech pobývaly v Chorvatsku či v Tunisu u moře s CK Jóga turist, kterou vede zkušený cvičitel jógy Ifet Hodžič. Pochází z Bosny, ale už 14 let trvale žije v naší zemi. Založil cestovní kancelář s programem nejen jógovým – nabízel u moře i reflexní terapii, kineziologii, břišní tance, astrologii, muzikoterapii, taiči, léčebné masáže ... Vedle každoroční péče o tisíce klientů Ifet intenzivně pracoval na sobě. Několikrát jsem si zacvičila na jeho kurzech jógy v Praze. V zimě často jezdil do jógových ášramů v zahraničí. Poslední nedávný pobyt v ášramu v Indii vyvolal u Ifeta důležité rozhodnutí, které změní prázdninové plány pravidelnych klientů jeho cestovní kanceláře.
Ifete, dvanáct let jsi organizoval a také osobně vedl pobyty s jógou u moře, hlavně v Chorvatsku. Umožnil jsi tím tisícům zájemců o jógu prožít velice netradiční a krásné dovolené. Bez starostí, protože jste se o klienty vždy dobře starali – což jsem si několikrát osobně ověřila. Z letošní nabídky Jóga turistu jsme se ale dozvěděli o velké změně: nebudete už organizovat desítky pobytů s jógou, ale jen několik pod tvym vedením.
Proč ta změna?
CHCI ŠÍŘIT UČENÍ SVÉHO UČITELE
Odpověď:
„Je více důvodů. Rozhodující byl můj nedávný pobyt v Indii, v ášramu Paramhansy Jóganandy. Pomohl mi pozměnit žebříček hodnot. Ne všichni klienti mé cestovní kanceláře věděli, že jsem vždy byl duší především cvičitelem jógy a jóga v mém srdci zůstává stále na prvním místě. Proto se teď chci více věnovat učení krija jógy, které Jógananda 32 let šířil ve své misi v Americe. Toto učení mě hluboce oslovuje již 14 let, ale až nyní jsem se rozhodl dát mu přednost před vším. Dalším důvodem je velký zájem o kurzy jógy, které vedu v Praze. Cítím, že bych měl zajemcům o jógu věnovat víc času a pozornosti. A do třetice: píšu knížku, o kterou je také zájem. Kdybych věnoval stále tolik času práci v cestovce, nikdy bych ji nedopsal. Vše má svůj čas a změna k životu patří. Upřímně také přiznávám, že organizace pobytů u moře pro tisíce klientů vyžadovala obrovský výdej energie a odpovědnosti. Kdo dělal něco podobného, ten mi rozumí. Musí se zažít na vlastní kůži, co dokážou udělat i tzv. „duchovní lidé“, aby měli pohodlí podle svych představ. Naštěstí většina našich klientů si v pohodě vychutnávala klid a radost z nádherné přírody u moře. Poznal jsem při té práci řadu krásných lidí a budu na ně vždy s láskou vzpomínat. Díky ní mám v České republice spoustu přátel. Práce s lidmi mi také pomáhala poznávat sama sebe.“
Otázka:
Vedle kurzů u moře teď pořádáš řadu víkendů a pobytů s jógou, i v ášramu v Indii. Nabízíš zasvěcení do meditačních technik a energetizační cvičení podle Jóganandy. Můžeš nám je představit?
Odpověď:
„Je to velice jednoduchá, bezpečná, praktická a účinná metoda, kde se naučí 39 energetizačních cviků a první meditační techniku, která je základem pro vyšší krija techniky. Jde o první stupeň, podle něhož se cvičenci půl roku pokoušejí cvičit a pak sami uvidí, zda je tato technika vnitřně naplňuje. Pokud cítí, že je to pro ně správná cesta, mohou postupně přejít na pokročilejší techniky. Do Jóganandova učení jsem byl zasvěcen v roce 1991. Postupně jsem zasvěcován do stále vyšších krija technik. Dozrál čas, abych začal toto učení předávat dalším. Každý zájemce si ale musí uvědomit, že žádná technika na světě sama od sebe nedokáže nic, pokud nebudou pravidelně cvičit, meditovat a aktivně se zajímat o učení, které chtějí poznat. Technika je jen pomůcka, která se stejně jednou musí odložit. Přednost tohoto učení je v tom, že pokud někoho hluboce osloví, nemusí již dále hledat. Ti, co stále přecházejí od jednoho učení k druhému, připomínají člověka, ktery současně kope více studen, aby našel vodu, když by stačilo vykopat jednu. Jako všechny klasické indické jógové školy je i Jóganandova přenášena z jednoho učitele – gurua – na druhého a jeho žáky.“
TEN, KTERÝ VEDE KE SVĚTLU
Otázka:
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se u nás řekne o někom, že je guru, vyvolává to spíše nedůvěru. Kdo je, podle tebe, pravy guru?
Odpověď:
„GU znamená tmu a RU světlo. Guru je ten, jenž vede své žáky ze tmy (z nevědomí) ke světlu (vědomí, pravdě, osvícení). Je jako maják, ktery neustále vrhá světlo do tmy, do našeho nevědomí. Opravdového guru nelze poznat, dokud ho nepotkáme, neprocítíme. Ti, kteří ho zatím nepotkali, titul guru většinou odmítají, nebo dokonce i zesměšňují. Proto ho ani nemohou potkat. Jak se říká: až je žák dostatečně připravený, guru – učitel se objevuje. Ti, kteří tvrdí, že žádného guru nepotřebují, jej vlastně potřebují nejvíc. Opilec také tvrdí, že je střízlivý. Podobně jako lidé, kteří jsou opíjeni iluzí tohoto světa a věří, že jim ke štěstí stačí povrchní, konzumní život, založený především na potěšení smyslů. Nepotřebují guru, protože ještě nevědí, kdo opravdu guru je. Většinou ani nevědí, o co v životě vůbec jde! Guru omezují jen na lidskou podobu a vnímají ho pouze smysly. Opravdový guru je realizovaný učitel, který už prošel Cestu a přichází nám pomoci milostí Boží, abychom našli ve svém nitru to, co našel on sám. Je to jednoduché: vnějšího guru, učitele, potřebujeme pouze k tomu, abychom se potkali se svým vnitřním guru, se svým JÁ, se sebou takovým, jaký skutečně jsem. Jediny pravy guru je naše vnitřní, opravdové JÁ. Potíž je v tom, že se za opravdového Mistra často vydává ego. Bohužel, právě to dnes lidem většinou vládne. Požehnaná učení osvícených mistrů ale mají mnohem větší hloubku a sílu než školy a teorie šikovně vymyšlené západními cvičiteli, kteří uznávají jen sebe. Ve skutečnosti posbírají různé cizí techniky, mantry a učení, přidají svůj „ego mix“ a pak se prezentují jako velcí mistři. Jakmile zažijí nějakou vizi, která vůbec nemusí být z nadvědomí (ne každá vize je důkazem duchovního pokroku!), anebo jen malinko nahlédnou do duchovního světa, už si myslí, že jsou osvíceni,S a někteří svá požehnání (dikši) draze prodávají. Pokory a skromnosti není na tomto světě nikdy dost, zvlášť na Západě. Myslím, že Bůh musí mít smysl pro humor a bere všechno jako hru, která má vždy svůj hlubší smysl. Věřím, že každý jednou přijde na to, že guru je náš vnitřní Mistr, ale dokud ho nenajdeme, potřebujeme pomoc z venku.“
Otázka:
Jezdíš rád do jógových ášramů v Indii, pobýval jsi i v italském ášramu v Ananda Assisi. Jaký vidíš rozdíl mezí jógou na Západě a v Indii, která je její kolébkou?
Odpověď:
„Západ bere jógu spíše rozumově, intelektuálně, více fyzicky. Proto jsou zde velice oblíbené směry jógy jako hatha jóga, Iyengarova jóga, power jóga apod. Cvičení je ale jen první stupínek v józe, neboť ta je nesmírně hluboká. V Indii se mnohem více zpívají mantry a medituje. Je to vyšší stupeň jógy než cvičení tělesné. Zpěvem se rychle otevírá srdeční čakra a meditací hlavně vyšší čakry. Indové jsou nesmírně zbožní a oddaní lidé s otevřeným srdcem. Stále se usmívají. Mnohem více se navzájem respektují a zvlášť uctivě se chovají k duchovním učitelům. Indové se hluboce klaní všem svatým, bez ohledu na to, ke kterému náboženství či tradici patří. Mají hlubší pojetí jógy i života, jehož nedílnou součástí jsou pojmy jako guru, Bůh, svámí, karma, reinkarnace, mantra, osvícení … Každý, kdo pobýval v Indii, ví, o čem mluvím. Myslím, že Západ a Indie se navzájem mají ještě hodně co od sebe učit.“
VŠICHNI JSME DĚTI BOŽÍ
Otázka:
Dokončuješ tři díly knihy Duchovní život v praxi. Čím se liší od řady knih s podobnými názvy, které už jsou na našem trhu?
Odpověď:
„Nabízím v nich praktické a srozumitelné odpovědi na spoustu otázek z občas složitého duchovního světa. Protože už řadu let vedu jógová cvičení, meditace, mantry, začal jsem si své dojmy a prožitky zapisovat. Jakmile jsem cítil vnitřní inspiraci, hned jsem si to psal. Proto jsem knihy nazval Duchovní život v praxi, neboť co nefunguje v praxi, to nemá žádnou cenu. Proto se srozumitelně snažím čtenářům přibližovat témata jako duchovní vývoj, duchovnost, čakry, proč cvičit jógu, meditace, relaxace, jak funguje mysl, pránajámu. Ale i Boží řád, vztahy, smysl života, intuici, nadvědomí, karmu a reinkarnaci, astrální a kauzální svět atd. Kniha vyjde do konce roku.
Duchovní věci se těžko vysvětlují slovy. Jeden žák se ptal Mistra, proč se tolik lidí snaží psát knížky o pravdě, když ji stejně nelze popsat slovy. Mistr odpověděl otázkou: „A proč pták také pořád zpívá?“ Je to přesně tak. Každý máme v srdci svoji píseň a věříme, že když ji zazpíváme, bude ostatním připomínat pravdu, Boha, lásku, všechno, co nás na věky spojuje a bude spojovat. Před touto pravdou se hluboce skláním a pro její slávu píšu tuto knihu.“
Otázka:
Ifete, dlouho jsem zvažovala, zda mám do našeho rozhovoru o józe zařadit i téma, které se nás obou osobně dotyká, ale naši spoluobčané je už dávno (a rádi) vymazali ze své paměti. Jde o nedávnou válku na Balkáně. Pocházíš z Bosny, kde můj syn rok a půl sloužil jako voják v misi OSN. Naši dvacetiletí chlapci tam mj. hlídali hromadné hroby, kde byly zahrabány tisíce tvých povražděnych krajanů. Jak se díváš na tu hrůzu jako jogín? Jde o tragickou karmu balkánských národů, nebo jen o zlo, které se schovává za vlastenectví?
Odpověď:
„Ano, o tom jsme spolu v Chorvatsku často mluvili. Na Balkáně se po staletí střetávaly různé mocenské vlivy a zájmy. Proto jsou tam časté sváry a konflikty. Mezi Balkánci jsou lidé dobří, ale i hodně krutí, kteří těžko ovládají své emoce. Bohužel, pak se většina z nich musí učit tímto nemilosrdným způsobem. Největší iluze, za kterou neustále platí, je silný nacionalismus. Stále se nedokážou poučit. Po staletí si vyřizují účty z minulých životů, neboť se zde stále dokola, podle zákonu karmy, inkarnují duše válečníků. A jako všude na světě, i tady hledají nepřítele v tom druhém. Duchovní zákony říkají, že máme-li nepřítele v sobě, pak ho vidíme všude kolem sebe. Když máme v sobě lásku a pochopení, jsou všichni lidé našimi bratry bez ohledu na to, k jakému náboženství patří. Jakmile poznáme, že jsme všichni děti Boží, připadá nám neuvěřitelné, jak se lidé mohou nenávidět kvůli tomu, že vyznávají jinak Boha či mají jinou barvu pleti. Agresivní válečníci vlastně bojují proti svym vnitřním nepřátelům, jako je nenávist, pýcha, zlost, závist, nacionalismus atd. Ve skutečnosti se boj odehrává v jejich vnitřním vědomí, ale oni si to neuvědomují. Jejich ego chce řídit tento svět místo Boha a navenek předstírá, že bojuje ve jménu jeho lásky a pravdy. Věřím, že se postupně všechno zlepší, až každý začneme od sebe. Bude líp.
Přeji autorům Meduňky a samotné Meduňce, aby i nadále hladila duše svých čtenářů. Přeji všem bytostem, celému světu Boží mír a lásku.
OM – ŠANTI – OM.“
Připravila: Ilona Manolevská
-------------------------------------------------
PŘEDSTAVUJEME DUCHOVNÍ OSOBNOSTI
Rozhovor s Ifetem Hodžičem v Meduňce č. 11/2005
MISTR JÓGANANDA
V květnové Meduňce jsme si povídali s cvičitelem jógy a zakladatelem známé CK Jóga turist Ifetem Hodžičem. Jen připomeneme, že se rozhodl omezit své podnikání a věnovat se hlavně šíření učení svého duchovního mistra Jóganandy v Evropě. V každé Meduňce najdete v inzerci pozvánku na jeho cvičení a semináře. Dnes nám Ifet svého mistra představí.
SPIRITUALITA V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ
Otázka:
Ifete, každý, kdo se jen trochu zajímá o jógu, se nepochybně setkal se jménem legendárního mistra Jóganandy. Dnes se spolu pokusíme přiblížit jeho odkaz našim čtenářům. Čím začneme?
Odpověď:
Velký indický mistr Jógananda se narodil v roce 1893 v Górakpuru v severovýchodní části Indie blízko Himaláje, dostal jméno Mukunda Lál Ghóš. Když ho jeho rodiče, zasvěcení žáci známého mistra Lahiri Mahasaje, odnesli po narození k duchovnímu požehnání, řekl jim Lahiri Mahasaja: „Toto dítě bude velkým jogínem a povede mnoho duší do božího království."
Velký vliv na Jóganandovu životní cestu měla událost, k níž došlo na jaře roku 1910 ve svatém místě Benárasu. Jógananda tam potkal svého guru svámího Juktešvara, u něhož prošel důkladnou přípravou a duchovním tréninkem pro svoji misi v Americe. Svámí Juktešvar Jóganadovi formuloval jeho poslání takto: „Západní svět je materiálně velmi pokročilý, ale chybí mu duchovní rozměr a pochopení. Boží vůle tě posílá na Západ, abys učil lidi nacházet rovnováhu mezi materiálním a vnitřním duchovním životem.“
Kořeny této mise však tkvěly z roku 1860 když se Ježíš zjevil Babadžimu věčně žijícím mistrem v Himalájích. Jelikož se duchovnost na Západě stále více ztrácela, požádal ho, aby někoho z Indie poslal na Západ vyučovat krija jógu. Když udeřila správná Boží chvíle tak se i stalo.
Jógananada přijel poprvé do USA v roce 1920 na mezinárodní kongres jako představitel náboženských liberálů, aby přiblížil místním zájemcům staré učení krija jógy. O tři roky později už přednášel na toto téma téměř ve všech velkých městech Ameriky a v roce 1925 založil v Los Angeles společnost SRF (Společnost samorealizovaných). Toto učení pak šířil v Americe plných 32 let.
Otázka:
K čemu konkrétně se Jógananda za svého působení v USA snažil lidi inspirovat?
Odpověď:
Patřil mezi indické jogíny, kteří na Západ přinesli východní filozofii a objasňovali duchovní význam jógy. Od Američanů nevyžadoval, aby napodobovali indické zvyky a kulturu, naopak sám běžně nosil tzv. západní oděv – kalhoty, kravatu nebo kabát. Za důležité považoval, aby lidé hledali spiritualitu ve svém každodenním životě a od tohoto výchozího bodu je vedl ke stále většímu uvědomování si opravdového bytí. Za nejvznešenější lidský úkol považoval poznání sebe sama a hledání Boha, o čemž svědčí jeho výrok: „Všechno může počkat, jen hledání Boha ne.“ Inspiroval milióny lidí a díky němu se meditace a jóga staly na Západě velmi populární. Jóganandova nejznámější kniha Autobiografie jednoho jogína je už přeložena do devatenácti jazyků – poprvé totiž realizovaný mistr popsal své zážitky a přímá setkání s tehdejšími svatými lidmi v Indii.
DECH JAKO ČIN DUCHA
Otázka:
Řekl jsi, že Jógananda přibližoval staré učení krija jógy. Můžeš nám tento pojem přiblížit?
Odpověď:
Sanskrtský kořen „KR“ znamená činit, působit, reagovat nebo akci. Jógananda vysvětluje krija jógu jako jednoduchou psychofyzickou metodu, jejímž prostřednictvím se lidská krev očišťuje od oxidu uhličitého a obohacuje se kyslíkem. Molekuly tohoto přebývajícího kyslíku se přetvářejí v životní proud, který obnovuje a regeneruje mozek i všechna energetická centra v páteři. Nedochází k hromadění krve, a tím je možné snížit u tkáně míru ničení nebo ji zcela ochránit. Tímto způsobem pokročilejší krijajogíni přetvářejí své buňky v čistou energii, a proto Kristus, Kabír a jiní mistři krija jógy mohli svá těla dematerializovat. Technika krija jógy nedovoluje, aby byla životní síla zneužita pouze k uspokojení smyslů. O krija józe mluví i Kršna v Bhagavadgítě.
Také začátečník krija jógy brzy ve svém nitru uslyší vesmírný zvuk ÓM. Tajemství kosmického vědomí je úzce vázáno s kontrolou dechu. Stará technika krija jógy přetváří dech v ducha a až adept duchovně dostatečně pokročí, poznává dech jako čin ducha. Dech váže duši k tělu. Duše stvořená k obrazu Božímu se stává vědoma sebe sama až ve stavu Samádhi, tj. sjednocení. Podle jógových mistrů tkví smysl lidské existence v odhalení tajemství života a smrti, a to je úzce spojeno s dechem. Stavem bez dechu se rozumí nesmrtelnost. A věda o stavu bez dechu je krija jóga.
Otázka:
Je pro krija jógu charakteristický nějaký soubor cvičení či meditací?
Odpověď:
Základní průpravnou a první technikou na cestě krija jógy podle Jóganandy je technika energetizačního cvičení, což je soubor 39 cviků a meditační technika Hong So. Cvičí se zhruba šest měsíců až rok. Pokud adept cítí, že mu tyto techniky vnitřně vyhovují a napomáhají jeho duchovnímu rozvoji, může pokračovat a stát se žákem této školy, přičemž dostává současně další vyšší „Óm techniku“. Tyto první dvě techniky ale ještě nejsou opravdovými krija technikami – jsou výbornou přípravou. Na ní pak navazují další čtyři meditační krija techniky.
Často se jako doplněk energetizačního cvičení může cvičit i ananda jóga, která se svým meditativním hlubším přístupem podstatně odlišuje od známější hatha jógy. Klade důraz na dech, vnitřní procítění a kontrolu energie, používá k tomu afirmace neboli pozitivní tvrzení. Právě s první technikou Hong So, energetizačním cvičením a s ananda jógou seznamuji zájemce na svých kurzech a seminářích.
Otázka:
Pro někoho může být zvláštní že hovoříš zároveň o Kristu a o postavách velkých mistrů jógy …
Odpověď:
Právě Jógananda se snažil lidstvu ukázat, že velcí Boží synové – Kristus a Kršna – ve svatých křesťanských a hinduistických spisech hovořili o jedné stejné pravdě. Zdůrazňoval jednotu všech náboženství a hledal společné prameny i shodné principy hinduismu a křesťanství, které označoval jako originální učení Ježíše. Upozorňoval, že tam, kde se hromadí velké množství věřících, jde většinou o peníze a málo se dbá na vnitřní vztah k Bohu: "Církevní systém je třeba změnit, zjednodušit vnější pompéznost. Vysoce vzdělaní faráři mohou zajímavě přednášet, ale pokud nikdy nemeditují a nemají v sobě vnitřní realizaci Boha, jaký je potom smysl jejich vzdělání? Jejich dnešní doktorské tituly většinou znamenají doktory iluze."
Jógananda hledal pro svoji misi pokročilé žáky, kteří by sloužili celému lidstvu. Zvlášť důležitou roli mezi nimi zaujímá svámí Krijánanda. Právě on dostal za úkol napsat knihu Paprsky stejného světla, v níž Jógananda komentuje paralelně Bibli a Bhagavadgítu. Pravda má jenom jeden pramen. Do češtiny je zatím přeložena jedna kniha od svámí Krijánandy Radža jóga neboli 14 kroků k vyššímu vědomí.
MISTROVO ÚSILÍ O BRATRSTVÍ
Otázka:
O co Jogananda usiloval v rovině reálného světa? Považoval se za učitele nebo za zakladatele nějakého hnutí? V čem spatřoval hlavní smysl lidského života?
Odpověď:
Smysl života spatřoval v dávání, v pomoci a službě druhým. Pro „duchovního" člověka dávat znamená dostávat, zatímco „světský" člověk věří, že je to ztráta. Jógananda se neprohlašoval za učitele, nikdy neříkal, že má žáky, spíš zdůrazňoval, že neučí on, ale Bůh, který je všem bytostem společným Otcem a všechny lidi miluje stejně. Přál si iniciovat vznik komunit a spirituálních společenství, v nichž by se lidé mohli celý život věnovat duchovnímu rozvoji a skutečně žít podle duchovních principů a pravd: "Bratrství je ideál, kterému lze porozumět mnohem lépe skrze příklad, než skrze slova. Malá harmonizační skupina svým příkladem může inspirovat i ostatní, aby hledali Boha.“ Přání velkého mistra se splnilo až v roce 1968, kdy jeho žák Krijánanda založil první duchovní komunitu Ananda Village v USA. Největší duchovní komunita v Evropě, Ananda Assisi v Itálii, má kolem stovky stálých členů. Pobýval jsem tam a jsem s nimi stále v kontaktu. Před třemi roky byla založena i první Ananda komunita v Indii, v Gurgaonu, 30 km od New Delhi.
Otázka:
Jak Jógananda komentoval zrychlující se tempo života druhé poloviny 20. století? Co doporučoval těm, kteří byli ochotni naslouchat?
Odpověď:
Za jednu z nejdůležitějších potřeb moderní doby považoval znovunalezení kořenů a pramenů, z nichž pocházíme. Jsme příliš orientováni do vnějšího světa. Mezilidské vztahy jsou v krizi, samota se stává chronickou, důvěra a věrnost – nejvzácnější boží dary – se z našich životů vytrácejí. Pouze tyto základní boží principy však zaručují vznik kvalitnějších společenství. Alternativy k současnému obvyklému způsobu života představuje právě život ve zmíněných spirituálních komunitách, kde lidé společně žijí a pracují, dělí se o dobré i zlé, začínají jinak chápat přátelství, manželství, vztahy, spolupráci, službu druhým apod. Hlavně však Jógananda, jako inkarnace lásky, doporučoval lásku: „Láska k Bohu je odpovědí na všechny otázky. Není vyšší moudrosti než láska. Bez lásky se nedá proniknout do podstaty tohoto vesmíru.“
Otázka:
Jak skončil svámí Jógananda svůj pozemský život?
Odpověď:
V březnu 1952 byl pozván na banket pořádaný indickým velvyslancem v Los Angeles. Vystoupil s promluvou, odrecitoval svoji oblíbenou báseň o Indii a poté se ponořil do Mahasamádhi – stavu, v němž osvícení jogíni vědomě opouštějí své fyzické tělo. Říká se, že jeho tělo ještě 20 dnů po smrti nevykazovalo žádné známky rozkladu ani zápachu, naopak zářilo. I tímto zvláštním způsobem chtěl Jógananda ukázat světu vzácnost a hodnotu jógy. Před svým odchodem sdělil nejbližším žákům, že se vrátí až za 200 let a bude žít v Himálaji. Prorokoval, že i mnozí žáci z ášrámu budou podle zákona karmy žít ve své další inkarnaci v Himálaji a pokračovat v hledání boha. Tak byla ukončena Jóganandova mise na zemi ale hluboké poselství které zanechal stále trvá.
Připravila: Zuzana Paulusová
