TAJEMSTVÍ DECHU
Slovo "prána" má v sanskrtu 3 významy: dech, energie a život. Dech ve své nejhlubší podstatě je čin nebo vůle Nekonečného Všudypřítomného Ducha, který se individuálně projevuje skrze naše tělo a mysl. Dech je vlastně spojení mezi duší a tělem. Říká se, že Bůh nám vdechl život. Prvním nádechem začíná náš život v těle tj. začíná další inkarnace naší duše v tomto těle. Posledním výdechem končí inkarnace naší duše v tomto těle. Život se jmenuje doba strávená mezi prvním nádechem a posledním výdechem. Dech je vlastně proces, kterým se naše tělo zásobuje životní energií nebo pránou z Vesmíru. Bez dechu není možný život v duálním světě. Dech zapříčinil a zesílil sílu iluze nebo Máji, se kterou se musíme naučit vypořádat. Dokud dýcháme, pořád jsme pod vlivem zákonu duálního světa tj. pomíjivého světa iluze, který skrývá v sobě bezpočet spravedlivých souvislostí. Dech zapříčinil, abychom cítili polaritu duálního světa: teplo - chlad, světlo – tma, radost – smutek, muž –žena, plus – mínus, atd. Čím více máme v nesouladu náš dech nebo lépe řečeno, čím je nerovnoměrnější náš dech, tím více jsme v zajetí duálních vln iluze.
Staří indičtí mudrcové odhalili, že tajemství nekončící radosti je skryto za dechem, ve zklidnění "dechových bouří" za vlnami oceánu duality, kde sídlí Všudypřítomný klidný Duch. Absolutní Duch ve svém nejvyšším aspektu je ve stavu bez dechu. Ale ve svém projeveném, duálním aspektu dýchá skrze nás. Touha každého jogína je – dosáhnout tento stav bez dechu neboli samádhi. Zastavit dech znamená zastavit vliv Máji nebo iluze. Již při krátké meditaci jen pozorováním dechu, začínáme cítit, jak se vlny dechu zklidní. V pozadí těchto vln nás duše volá do Věčnosti. Při hlubší meditaci, cítíme touhu naší duše vrátit se k Nekonečnému duchu do stavu Vždy vědomé, nekončící nové radosti (SAT- ČIT- ÁNANDA).
Z knihy: "Duchovní život v praxi" (napsal Ifet Hodžič)
Objednávka knihy ZDE
