Nejznámější žáci Jóganandy jsou:
Rajarsi Janakananda, sestra Gyanamata, Dájamata a Krijananda (Donald Walters).
..............................................................................................
Autobiografie
Šri Krijánanda
(Napsal: Ifet Hodžič pro časopis Dotek v roce 1999.)
Šri Krijánanda (rozený Donald Walters) se narodil 19. 5. 1926 v rumunském městečku Teleajenu, kde jeho rodiče amerického původu žili a pracovali. Malý Donald strávil v Teleajenu dětství, později se přistěhoval do Anglie a potom se vrátil se svými rodiči zpět do Ameriky, kde žije a působí dodnes.
Krijananada
Jednou matka prozradila Donaldovi, že než ho porodila, byla naplněna ohromnou vnitřní radostí a stále se modlila: "Pane, toto dítě dávám tobě." A tak se i stalo. Donald celý život od svého 20. roku věnoval Bohu. Do té doby byl zmaten a byl zásadně proti Bohu a náboženství. Tento životopis je o člověku, který udělal všechno pro to, aby žil proti Bohu, ale dík Bohu se mu to nepovedlo.
Jako všichni, kteří věnují svůj život vyšším ideálům, měl problémy se svým okolím. Donald byl velmi ambiciózní člověk, toužil po kariéře, měl různé plány. Chtěl se stát spisovatelem i poustevníkem. Nevěděl, byl zmatený. Po dlouhém přemýšlení pochopil, že existuje jen jeden způsob, jak se zbavit všech ambicí a plánů – Bůh.
Je velký konflikt – rozpor mezi "světskostí" a nesobeckou láskou. Lidé žijí stále v očekávání: mít dobrou práci, auto, kariéru, peníze a snaží se vyplnit všechna svá přání. Duchovní lidé netouží po těchto hodnotách. Zříkají se všech egoistických přání. Smysl života vidí v dávání, pomoci a službě druhým. Pro "duchovního" člověka dávat znamená dostávat, zatímco "světský" člověk věří, že je to ztráta.
Říkal: "Pane, Tebou se nechám vést, ty mě znáš nejlíp a víš, co je pro mne nejlepší." Často se stává, že čím více člověk touží odevzdat svůj život a sloužit Bohu, tím více mu jeho ego odporuje a chytá se čehokoliv, jen aby nesloužilo Bohu. To je problém každého, kdo hledá. Od začátku lituje jakékoliv oběti pro Pána.
Donald začal hodně číst. Potkával hodně "moudrých" lidí, kteří od něj sice vyžadovali, aby věřil, ale nikdo mu nenabídl možnost, aby něco vyzkoušel, zažil a teprve potom uvěřil. Silně na něj zapůsobila Bhagavadgíta, kde Bůh je popsán jako nekonečné vědomí a člověk jako manifestace tohoto vědomí. Největší lidskou povinností je být v souladu s tímto Božím nekonečným vědomím. Nejvyšším účelem je vyzkoušet, zažít tu Boží skutečnost jako svou vlastní, jako část sebe sama.
Jednoho dne se Donald procházel po newyorských ulicích, vstoupil do knihkupectví, kde ho čekalo velké překvapení – autobiografie jednoho jogína – Paramhansa Jóganandy. Když držel knihu v ruce, zdálo se mu, že je autor jeho velmi dobrým přítelem. Koupil si ji a za několik hodin přečetl. V knize je popsán příběh o intenzivním hledání Boha mladým Indem – Jóganandou. Tato kniha zcela změnila jeho život. Bylo to v roce 1948. Jógananda v té době žil v USA ve svém ášrámu v Kalifornii a tak se Donald rozhodl odjet a žít v tomto ášrámu.
V srdci cítil, že se musí potkat se svým nejmilejším přítelem – Guruem. Tajemné jsou cesty Boží. Hned druhý den přicestoval do ášrámu a okamžitě prosil, aby se mohl vidět s Jóganandou. I když byl Jógananda na dalších šest měsíců obsazen, Donalda přijal. Když se potkali, byla první slova, která zazněla: "Chci být vaším žákem." Dlouhou chvíli Jógananda mlčel. Testoval ho svým pohledem a nakonec ho přijal do ášrámu. Potom složil slib žáka a obřad dávání bezpodmínečné lásky. Pak Jógananda řekl: "Nikdy od tebe Donalde nebudu vyžadovat nic, co mi Bůh neřekne.... Nepřijal jsem tě proto, že jsi přicestoval zdaleka. Jednou přijela žena ze Švédska, ale odmítl jsem ji přijmout. Dělám jen to, co mi Bůh říká. A mně Boží Matka řekla, že tě mám přijmout."
A tak Donald zůstal v ášrámu. Cvičil, učil se, meditoval a sloužil Guruovi. Slovo Guru na duchovní cestě znamená Sat guru – osvícený, realizovaný mudrc, skrze kterého Bůh vede duchovně připravené žáky. Hledající může mít hodně učitelů, ale jen jednoho opravdového Sat gurua – Učitele.
Krijánanda (Donald) od 22 let žil jako mnich. Život a pravidla řádu byly velmi přísné, ale hodně mu to dalo. Často kladl Jóganandovi různé otázky. "Láska k Bohu je odpověď na všechny otázky, není vyšší moudrosti než je láska. Bez lásky se nedá proniknout do podstaty tohoto vesmíru", odpovídal Jógananda. Donald se často ptal ve své duši, zda se intenzivní vztah s Učitelem nestane svázaností a tím žákovo vědomí bude omezené, místo aby bylo svobodné. Zda být v souladu s Učitelem znamená být v souladu s Bohem? Čím více poznával svého učitele Jóganandu, tím více se stávalo samozřejmostí, že jeho úkolem je jenom pomoc žákům; jak sami mají žít v souladu s Bohem. A tak pochopil, že čím více byl v souladu s Učitelem, tím více byl v souladu s Bohem.
To, co zvlášť Jógananda zdůrazňoval, byla disciplína a mlčení. Často říkával svým žákům: "Mluvte jenom tolik, kolik je nutné... Každý den se procházím vaší duší. Když najdu něco, co je třeba spravit, řeknu vám to – jinak mlčím." Obyčejně ti, kteří mají potřebu hodně mluvit, těžko meditují. Hodně myšlenek se jim honí v hlavě. Kontrola řeči a myšlenek začíná s vědomím mlčením.
Jedno odpoledne Donald seděl s Učitelem na terase, dlouho mlčeli a náhle mu Jógananda položil otázku:
"Proč zeměkoule neodletí od Slunce do prostoru? Co ji drží?"
"Síla gravitace," odpověděl Donald.
"A co překáží zeměkouli, aby byly úplně přitáhnutá k Slunci?"
"Zemská dostředivá síla, která udržuje určitou vzdálenost. Kdyby sluneční gravitace nebyla tak silná, naše planeta by odletěla do vesmíru mimo sluneční soustavu."
Jógananda se souhlasně usmál a metaforicky vysvětlil, že Slunce je symbol Boha, který všechno přitahuje k sobě a planeta Země kolem Slunce je symbolem ega. Celý vesmír je plný podobných symbolů.
Jógananda nikdy o sobě neříkal, že je Učitel, nikdy neříkal, že má žáky. Stále opakoval: "Já nikoho neučím – Bůh učí. Pamatujte si, Bůh miluje vás stejně jako mě. On je náš společný Otec. A Bůh Bohu pomáhá – je to podstata jeho kosmické hry."
Krijánanda popsal vztah Jóganandy k žákům takto: "Pomáhal a měl soucit s těmi, kteří byli slabí. Každého z nás bral takového jakým byl a z toho bodu nás vedl dál. Čím více jsme se odevzdávali Bohu, tím více učitel vyžadoval od nás. Jeho láska nebyla jen v tom, co nám duchovně dával, ale i v tom, co od nás bral. Bral a ničil naše iluze. A kdy nás to někdy bolelo, nelitoval nás. Stejně jako doktor nelituje svého pacienta při operaci, když mu zachraňuje život."
Jógananda velmi zdůrazňoval, jak je důležitá samota, izolování se od druhých. Říkal: "Touha přátelit se s druhými lidmi je odraz touhy duše, aby se spřátelila s Bohem.”
Příležitostně prozradil inkarnace významných historických osobností. Winston Churchill byl Napoleonem, od mládí ho inspirovaly Napoleonovy vojenské akce. Adolf Hitler byl Alexandrem Velikým. Je zajímavé, že ve válce oba používali strategii rychlého útoku.Benito Mussolini byl Marcus Antonius, král Wilhelm byl Juliem Caesarem a Stalin Džingischánem. Svatá Tereza Neumannová – známá stigmatička byla Marií Magdalenou. (Právě ona měla vize Kristova ukřižování.) Lahiri Mahasaja byl známým středověkým mystikem Kabírem. Jógananda také prozradil, že on sám byl Krišnův žák – Ardžuna.
Krijánanda vyprávěl: "Již třicet let stále znovu a znovu vidím, jak všichni žáci našeho Gurua byli zachráněni neuvěřitelným způsobem. Zajímavý je jeden příběh s profesorem Novickým, který byl jedním z prvních žáků v Československu. V roce 1955 v Praze profesora Novického přišel navštívit nějaký "cizí člověk" a poprosil ho o instrukce o józe. Tento člověk se zdál podezřelý a profesor váhal. Všechny duchovní aktivity v této době dělal tajně. Nevěděl, co má dělat a tak prosil o pomoc učitele. Po chvíli se za zády cizího člověka ve vizi objevil obličej Jóganandy, který "promluvil", aby žádné informace o józe nedával. A tak profesor Novický byl zachráněn. Později se dozvěděl, že cizí člověk byl špión.
Jógananda v Krijánandovi odkryl duši, která se stále chtěla rozdávat ostatním. Proto ho pomalu začal připravovat pro veřejné přednášky. Jógananda vždy radil, že pokud chceme být trvale šťastní, musíme zahrnout štěstí ostatních jako svoje vlastní. A proto ať cokoliv děláte, pociťujte Jeho energii, proudící skrze vás. Kdykoliv se vám něco nedaří, je to proto, že myslíte jen na sebe. Když Jógananda připravoval Krijánandu pro veřejné přednášky, radil mu: "Nedělej si starosti, co a jak budeš mluvit. Vše ti bude dáno v okamžiku. Nebudeš mluvit ty, ale On – Duch Svatý bude mluvit skrze tebe."
Učitel upozorňoval, že tam, kde se hromadí velké množství věřících, tam většinou jde o peníze, bohatství a málo se dbá na vnitřní vztah k Bohu. "Církevní systém se musí změnit. Vnější pompéznost se musí zjednodušit. Z ohromných katedrál a kostelů udělat menší chrámy a ášrámy, ve kterých by se shromažďovali upřímní oddaní za účelem společných satsangů a meditací. Vysoce vzdělaní faráři mohou zajímavě přednášet, ale pokud nikdy nemeditují a nemají v sobě vnitřní realizaci Boha, potom jaký je smysl jejich vzdělání a titulů? Proto dnešní doktorské tituly jenom znamenají "doktory iluze".
Jóganandovým snem bylo udělat komunity bratrstva, ve kterých by lidé mohli celý svůj život věnovat duchovnímu pokroku. "Bratrství je ideál, kterému lze porozumět mnohem lépe skrze příklad, než skrze slova", říkával často Jógananda. Malá harmonizační skupina svým příkladem může inspirovat i ostatní, aby hledali Boha. Ale i když bylo tak důležité založit komunitu bratrství, učitel nikdy nespěchal s realizací této myšlenky. Pro něho to vše bylo jako Boží hra – nekonečná hra světla stínu na Božském vesmírném plátně.
Paramhansa Jógananda opustil vědomě tělo 7. 3. 1952. Po mahasamádhi Jóganandy, Krijánanda říkal: "Přišel jsem za učitelem se silným přáním, abych našel Boha. Člověk slouží Bohu vždy podle poučení z chyb, které dělal v minulosti. Proto lidé, kteří se snaží o zdraví druhých, jsou lidé, kteří se z nemoci vyléčili a skrze tu nemoc se naučili žít v souladu s Bohem. Ti, kteří se snaží duchovně pomáhat, se v minulosti sami mentálně trápili. A ti, kteří bojují proti kriminalitě, pravděpodobně v minulosti narušovali zákony. V mém případě, jak mi řekl můj učitel, mou největší chybou byla podezíravost a pochyby. Proto v tomto životě pomáhám stále lidem, kteří ztratili víru. "
Jednou z nejdůležitějších potřeb moderní doby je znovu nalézt kořeny, pramen, z něhož pocházíme. Příliš jsme orientováni ven. Mezilidské vztahy jsou v krizi. Samota se stává chronickou, je málo lidí, na které se můžeme spolehnout. Život ve spirituálních komunitách poskytuje alternativy, jak žít v dnešní době.
V roce 1968 založil Krijánanda první duchovní komunitu – Ánanda Village v USA. Tato komunita je pro oddané žáky, kteří potřebují ochranu ve spirituální rodině, dokud sami nevypěstují dostatek síly a vůle, aby se procházeli tímto světem nedotknuti světským přáním. Největší duchovní komunita v Evropě je Ánanda Assisi v Itálii.
Lidé žijí a pracují společně, děli se o dobré i zlé. Začínají jinak chápat přátelství, manželství, spolupráci, službu, druhým. Nalézají nový smysl života. Ánanda Village je místo pro oddané, bez ohledu na to, zda jsou ženatí nebo osamělí. Základní učení, které zde používá je od Jóganandy – krija jóga. Ánanda Village má pět set členů a je jednou z nejznámějších a nejúspěšnějších ve světě.
Krijánanda napsal 79 knih. Mezi nejznámější patří: Cesta – duchovní autobiografie, Podstata seberealizace, 14 kroků vyššího vědomí – Raja jóga, Paprsky stejného světla, Krize moderního myšlení, Tajemství vnitřního klidu, přátelství, štěstí a lásky. Je známý jako skladatel; složil na 300 duchovních písní. Svámi Krijánanda dnes žije a působí v ašramu Ánanda Sangha v Gurgaonu, blízko New Delhi v Indii. Mimo jiné cestuje, přednáší po celém světě, a učí krija jógu.
(Napsal: Ifet Hodžič pro časopis Dotek v roce 1999.)
.............................................................................................................
Šri Krijánanda - Výňatek z knih
"TAJEMSTVÍ PRO KAŽDÝ DEN"
1. Sedej rovně – budeš se cítit pozitivněji
2. Směj se očima – ne jen ústy
3. Když mluvíš s lidmi, dívej se na ně přímo
4. Vzhlížej více vzhůru – budeš se cítit šťastnější
5. Mluv s lidmi, ne jen k ním
6. Směj se od srdce, ne z hrdla
7. Zdrav svého souseda jako svého přítele
8. Věnuj více času naslouchání druhým než promlouvání k nim
9. Naslouchej zpěvu ptáků
10. Staň se svým pozorovatelem: Líbí se ti co vidíš?
11. Naslouchej sám sobě: Líbí se ti co slyšíš?
12. Uvolni svůj hlas – naplň ho vřelostí
13. Zeptej se malého dítěte, co ho dělá šťastným
14. Uvolňuj více své srdce, zbytečně se nerozrušuj
15. Procházej se více, ale procházej se vědomě
16. Dýchej hlouběji, vědoměji
17. Mluv abys něco řekl, ne jen abys vydal hlas
18. Uč se vystihnout to, co říkáš, co nejstručněji
19. Dej svému hlasu více melodie
20. Směj se s lidmi, ne jim
21. Vybírej svá slova s laskavostí
22. Vybírej slova tak, aby byla čistá
23. Promysli si předem, co řekneš. Nehromaď myšlenky
24. Naslouchej myšlenkám, které jsou ukryté za slovy
25. Nech více času pro ticho
26. Stávejte na prstech nohou, pocítíte více lehkosti
27. Udržuj vypnutý hrudník, budeš se cítit silnější
28. Říkej to, co myslíš, mysli tak jak říkáš
29. Dej se lidem, když s nimi mluvíš
30. Žij TEĎ, ne ve vzpomínkách
31. Žij v přítomnosti, ne v lítosti nad minulostí
32. Žij v přítomnosti, ne v minulých vítězstvích
33. Žij v přítomnosti, neobávej se budoucnosti
34. Žij dnes, ne ve snech zítřka
35. Žij více ve svém centru – v páteři
36. Prociťuj se více v srdci
37. Usměrňuj energii ze srdce vzhůru, směrem k mozku
38. Cvič více – ale více vědomě
39. Buď si vědom toho, co děláš, nežij automaticky
40. Obracej více pozornost na nebe
41. Naslouchej pauzám, když lidé mluví. To jsou často místa, kde se skrývá vzkaz.
42. Věnuj více pozornosti těm, které pokládáš trochu za blázny (možná ti mají co říct)
43. Věnuj více pozornosti tomu, co říkají děti
44. Dej starým lidem čas, aby se vyjádřili. Můžou ti sdělit nějakou moudrost
45. Buď k druhým takový, jak chceš od nich, aby byli k tobě
46. Uvažuj o druhých tak, jak chceš, aby oni uvažovali o tobě
47. Rozžvýkávej více svou potravu, vysávej z ní energii
48. Pověz příběh, který rozveselí tvé přátele
49. Dej někomu dárek v podobě pěkného slova
50. Pohlaď cizince pěkným úsměvem
51. Nebuď chytrý, buď pravdivý
52. Dodej dítěti odvahu
53. Pozdrav v duchu (mentálně) strom jakoby to byl tvůj přítel
54. Pozdrav tento den jako by byl tvůj vlastní
55. Pozdrav svět jako by to byl tvůj přítel
56. Zdrav cizince jako kdybys ho znal odjakživa
57. Zdrav přítele s myšlenkou, že se máš od něj hodně co učit
58. Buď si více vědom rytmu svého dechu (budeš si tím více vědom svých citů)
59. Nerozebírej v čem se neshoduješ s lidmi, ale přemýšlej nad tím, v čem s nimi souhlasíš
60. Přemýšlej o výstupu na Horu života jako o výstupu k vítězství
61. Zastav se, abys vychutnal krásu květiny
62. Zastav se. Naslouchej dětem, jak si hrají
63. Žij hlouběji v přestávkách
64. Dej respekt k druhým a druzí budou respektovat tebe
65. Buď věrný druhým pokud chceš, aby oni byli věrní tobě
66. Vzdávej lidem takovou úctu, která jim dovolí dělat chyby
67. Nechej sluneční paprsky vstoupit do svého srdce
68. Buď si více vědom hvězd
69. Buď si vědom dálek. Počítej je ke svému okolí
70. Zvedni oblázek; naslouchej co ti má říci
71. Mluv zdvořile s cizinci
72. Mluv zdvořile se svými nejbližšími a nejdražšími
73. Mysli upřímně
74. Chovej se zdvořile, když druzí jsou nezdvořilí
75. Ponechej lidem právo na jejich vlastní názor
76. Buď více zaujat pravdivostí situace než názory lidí na ni
77. Ať se tě víc týká to, CO JE, než to, co chceš, aby bylo
78. Důvěřuj životu. Jestliže nemůžeš věřit lidem, důvěřuj Životu
79. Žij tak, abys sloužil druhým, ale nevyžaduj to od nich
80. Žij, aby ses podělil, ne abys hromadil
81. Dodej starému muži nebo ženě slovo odvahy
82. Zasměj se dnes srdečně alespoň 3x
83. Snaž se vidět názory druhých
84. Ve vztahu s druhými hledej co je nejlepší pro obě strany
85. Nevnucuj své názory – nabídni je
86. Obracej více pozornost na nebe
87. Nikoho nenazývej bláznem: takto učinit znamená povzbudit bláznovství i v sobě
88. Nikoho nenazývej bláznem; všechno, s čím jsi v protikladu se obrátí proti tobě, nikdy ne k Tobě
89. Cokoliv děláš, nechej vyzařovat ven ze svého centra
90. Každý svůj pohyb nechej plynout jako vlnu energie plující ven z páteře
.......................................................
Tajemství sebepřijmutí
Tajemství sebepřijmutí je…..
1) Uvědomění si své jedinečnosti v celém Universu. Nikdo nebude zpívat tvou píseň: Po celou věčnost to budeš jen ty. Tvým nejdůležitějším úkolem v životě je naučit se zpívat tuto píseň dokonale.
2) Přijímání druhých takových, jací jsou. Jen pak budete schopni přijímat sami sebe takové, jací jsou.
3) Nezáviďte druhým jejich talenty a schopnosti. Je vždycky lepší neuspět v tom, co si sami stanovíme, než uspět v tom, co si stanoví druzí. Jakmile se jednou staneš sám sebou, dosáhneš nejskvělejšího úspěchu možného pro lidskou bytost
4) Nebuď zaujatý proti nikomu, neboť záští jen znevažujeme sami sebe
5) Respektování všech, neboť jací jsme my, očekáváme, že takoví budou i druzí. A stáváme se takovými jak na ně nahlížíme
6) Stýkejte se s těmi, kteří ve své štědrosti nabízejí podporu druhým. Vyhýbejte se společnosti cynických nebo nejistých lidí.
7) Milujte druhé, nečekejte na jejich lásku k vám
8) Služte druhým vědoměji, jako nástroj Vyšší síly
9) Odpouštějte druhým, neboť tak jak my odpustíme jim je nám odpuštěno jimi a Životem samotným. Tím, že odpustíme druhým, získáváme moudrost jak odpustit sami sobě.
10) Neočekávejte příliš od druhých, neboť jen tak se učíme neočekávat příliš od sebe sama
11) Neodsuzujte (neobviňujte) druhé pro jejich negativní postoj a chování vůči nám, neboť odsuzováním druhých jen oslabujeme sami sebe a dáváme jim sílu nás zraňovat.
12) Neobviňujte sami sebe. Vždycky si pamatuj, čím důležitější malba, tím více času a úsilí je zapotřebí k dokonalému propracování.
13) Vytrhněte negativní předsudky i s kořeny a na jejich místo zasejte pozitivní. Neboť dobré přitahuje dobré. Osud jedince je "vymodelován" z velké části tím, co očekává od života.
14) Nepřikládej příliš důležitost sám sobě , neber se příliš vážně. Tvá pravá důležitost vzroste přiměřeně tím, čím od ní očekáváš méně pro sebe.
15) V rozšíření smyslu – zahrň ostatní do tvého Vyššího Já. Pozoruj jejich štěstí, naplnění a úspěch, jako by to byl tvůj vlastní.
16) Neber své vlastní chyby příliš vážně. Klidně a rozvážně se rozhodni, že příště to prostě uděláš lépe.
17) Nezatěžuj se svými chybami. Nejsou to tvé chyby, jen čekaly na někoho, kdo usiluje vážně o dosažení dokonalosti.
18) Neztotožňuj se s neúspěchem. Ani úspěch ani porážka nemohou definovat tebe, který jsi stvořen podle představ nekonečné dokonalosti.
19) Zvyšuj stupně (úrovně) energie rozvíjením ochoty. Čiň ochotně a radostně cokoliv má být učiněno.
20) Měj dostatek pohybu, hluboce dýchej, seď a stoj vzpřímeně, jez správně. Jez víc ovoce a zeleniny, méně masa (ve zdravém těle zdravý duch). Zdravé tělo pomáhá ke správným postojům mysli.
21) Měj smysl pro humor, především uč se smát sám sobě. To ti pomůže mít správnou míru věci.
Každý den si přečti jeden humorný příběh. Poděl se každý den alespoň o jeden dobrý vtip se svými přáteli.
22) Cokoliv se ti stane, ber za to odpovědnost. Neboť nic se neděje bez příčiny; příčina, která může být obvykle okopírováním postoje či očekáváním udržované možná nevědomky – v tobě samém.
23) Nedovol pocitu viny, špatnosti, aby rostl jako plevel v zahradě tvé víry v sebe sama, kterou se snažíš kultivovat. Uvažuj: všechny lidské bytosti chybují – mají sklon k chybování. Přeměň pocity viny odhodláním dělat vše ještě lépe.
24) Směj se s ostatními, když vás škádlí. Neber si jejich slova příliš vážně, hluboce.
25) V pozitivním postoji. Jeden mudrc kdysi řekl: okolnosti jsou v podstatě neutrální. Tvůj postoj rozhodne, zdali se Tobě jeví pozitivní či negativní.
26) Nesnaž se ospravedlnit sama sebe před druhými. Buď úplný, celistvý sám v sobě. Snaž se vše rozvážně pochopit a potom přijmout výsledky – následky. Pamatuj, že největší soudce tvého chování přebývá – sídlí navždy v tobě uvnitř.
27) Nepodmiňuj své štěstí ani pravdu pro tebe cennou názorem druhých.
28) Buď soustředěn ve své vnitřní realitě, nedovol sám sobě stát se obětí rozhodnutí druhých o špatném či dobrém.
29) Buď spokojen s uspokojováním Boha a tvého vyššího vědomí a ne s uspokojováním druhých – kromě takových, kteří ti mohou pomoci objasnit či potvrdit Vyšší vůli.
30) Buď vděčný za každý test, který v životě "přitahuješ", neboť to jsou prostředky, díky kterým můžeš růst v síle a moudrosti.
31) Soustředění se na své schopnosti sebezdokonalení. Miluj tyto schopnosti, ne momentální stav nedokonalosti. Utvrzuj se, že to, co by mohlo být tvé je již tvé teď.
...........................................................
Tajemství zářivého zdraví a blaha
Tajemství zářivého zdraví a blaha je....
1) správně se stravovat, jíst potravu, která vám dodá energii; studovat správnou kombinaci jídel, nepřejídat se. Pokud možno, jíst v harmonickém prostředí, ne tam, kde jsou nehody či rozpory.
2) správné pozice: sedej rovně, stůj narovnán, ramena vzadu, vypnutá hruď, hlava vzhůru. Žij více v páteři. Nechej všechny pohyby vycházet jako by pluly ven z tvého vnitřního centra.
3) správné dýchání... při chůzi dýchej rytmicky, nadechuj na 4 doby, 4 doby zadrž dech, opět na 4 výdech a 4 doby zádrž. Opakuj toto cvičení 6 – 12x. Nauč se dobře ovládat hluboký dech.
4) správný pohyb: uď si vědom životní síly přítomné v každém tvém pohybu.
5) energetizace (oživování): žij touto moudrostí: "Čím větší vůle, tím větší tok energie". Uč se a praktikuj cvičení na zlepšení přísunu energie. Buď si vědom, že Ty JSI energie!
6) denní meditace. Z centra tvého vnitřního klidu záře osvětlí celou bytost.
7) neosobní láska, jež vnáší tělo do dokonalé harmonie. Láska se vyvíjí sama sebou, jakmile se jednou zřekneme malicherné egoistické lásky.
8) štěstí uvnitř, zářící ven pro blaho druhých.
9) ochota, schopnost podřídit se, pokora. Uč se říkat ANO životu.
10) pozitivní, neohrožený postoj; utvrzuješ-li se v nejvyšším dobru, přitáhneš ho k sobě.
11) čerstvý vzduch. Dýchej vědomě. S každým dechem nadechuj vitalitu a odvahu, vydechuj staré, "opotřebované" myšlenky, ztrátu odvahy, staré návyky. Dýchej hluboce a svobodně.
12) relaxace; napětí zadržují nemoci v těle, ale relaxace je uvolňuje. Abys dosáhl úplně relaxace, nejprve napni své tělo, pak vydechni silou a relaxuj. Pociťuj jak všechna napětí opouštějí tvé tělo. Mentálně uvolni všechny obavy a strachy.
13) dobrá společnost. Stýkej se štědrými, vitálními, hluboce myslícími lidmi. Vyhýbej se společnosti upovídaných lidí. Neboť společnost, ve které se nacházíš tě může zmagnetizovat nebo naopak okrást o magnetismus (přitažlivou sílu).
14) jíst více čerstvé, syrové stravy; méně té vařené a v žádném případě ne starou či převařenou potravu. Pamatuj si, že tvá potrava je složena z víc než chemikálií. Vybírej si jídla bohatá na životní energii. jez více ovoce a zeleniny, méně masa.
15) soustřeď se na vitální složky toho, co jíte. Čím více se snažíš jíst vědomě, tím více bude energie z potravy, kterou jíš, naplněnost tvého bytí – a tím více, jako výsledek, ty sám budeš CHTÍT jíst správně.
16) sebekontrola – neboť přílišnou shovívavostí k sobě sama, člověk jen ztrácí vitalitu.
17) více si buď vědom barev jako kanálů energii. obklopuj sebe veselými a harmonickými barvami, mentálně je nadechuj. Vyhýbej se tmavým, zašlým či depresivním barvám. Při výběru jídel dávej přednost takovým, které mají rozmanité barvy. Tato rozmanitost vám pomůže sestavit správný jídelníček.
18) být si více vědom zvuků, hlavně hudby. Neboť hudba, ať už uklidňující či disharmonická, veselá či agresivní, ovlivňuje celý nervový systém, může člověk a naplnit energií a učinit ho správně reagujícím nebo mdlým (bez života) a rozzlobeným. Upřednostňuj hudbu skladatelů z rozšířeným vědomím.
19) utvrzuj se v dobrém zdraví i když se setkáváš s nemocí. Pozitivní tvrzení, často opakované tě udrží silným a zářivým. Když tvé tělo jasně září, nemoc zavře oči a uteče.
20) představuj si sebe obklopeného světlem aury. Žij více v tomto světle a vědomě ho rozšiřuj. Zahrň do tohoto světla lidi okolo sebe a prostor, ve kterém žiješ.
21) povznes se nad banální malicherné problémy se sebou, které zakalují a otupují vědomí. Stále méně se připoutávej k bezvýznamným a nedůležitým věcem: malicherným pravidlům ve stravování, malým FADS. Rozšiřuj své vědomí, buď vnitřně svobodný!
22) zajímej se o ostatní. Rozšiřuj své sympatie, zahrň druhé do smyslu svého zářivého blaha.
23) nezraňuj, neboť blaho závisí na druhu myšlenek, které člověk vysílá druhým. Zraňující myšlenky umožňují, aby člověk byl zraněn. Laskavé myšlenky připravují nervový systém k relaxaci; napomáhají k sebeuzdravení.
24) úplná poctivost přináší spokojenost; půda, ze které všechny poctivosti vzkvétají; jsou to hladké listy, na kterých se kapky nemoci nemohou udržet.
25) vnitřní čistota; zdravé emoce, správné myšlenky. Nemoci prosívají tam, kde je nečistota, ale zdraví vzkvétá tam, kde kultivujeme psychickou, mentální, emocionální a duchovní čistotu.
26) nepřipoutání se – je výsledkem vnitřního klidu, spokojenosti, relaxace, je to spojence dobrého zdraví.
27) nezáviď ani neobviňuj nikoho; zůstaň klidný ve svém vnitřním centru. Požehnej každému tak, jak klidně procházíš životem.
28) vděčnost – otevírá okna světlu nekonečné hojnosti.
29) udržuj tok energie směřující vzhůru. Zkus toto cvičení: Předkloň se, výdech..., pomalu nadechuj a narovnávej se, zvedej ruce vysoko nad hlavu, prociťuj jak uvolněná energie vitalizuje horní polovinu těla až do konečků prstů. Vzhlížej vzhůru častěji a zkus udržet své vědomí v předním mozku v bodě mezi obočím. Choď zlehka, sedej zlehka. Více se usmívej.
30) buď příčinou, ne následkem. Nenech nic, aby podmínilo tvé štěstí, pouze to, co ses rozhodl přijmout od druhých: jejich dobré nápady /návrhy/, ale ne jejich trvání na nich; jejich konstruktivní kritiku, ale ne jejich hněv. Vysílej do světa světlo víry a moudrosti.
31) buď přítelem každému…
............................................................................
Tajemství pro muže
Tajemství pro muže je…..
1) Dej druhým svobodu, aby mohli být sami sebou. Od sebe můžeš žádat cokoliv, ale buď citlivý, když požaduješ něco od druhých.
2) Důvěřuj více účinnosti myšlenky než fyzické síle.
3) Mysli svojí hlavou. Nenech za sebe myslet druhé.
4) Neřiď druhé. Veď je jemně k tvému hledisku.
5) Buď uvnitř silný, abys mohl posilovat druhé. Buď jako rozložitý dub, v jehož stínu nacházejí mnozí útočiště.
6) Buď všem upřímným přítelem. Považuj se za toho, kdo všem slouží.
7) Usiluj o dokonalost ve všem, co děláš. Neusiluj o ni proto, abys byl lepší než druzí, ale pro dokonalost samu.
8) Žij vždy v pravdě, šetři slovy, ale když něco vyslovíš, stůj za tím všemu navzdory. Kde je pravdivost, tam je vítězství.
9) Nepovažuj se za příliš významného. Svět kolem tebe je mnohem významnější než ty. Nechej se unášet jeho proudem a jako jezdec na prkně v příboji si uvědomuj sílu, která tě může zvedat a nést mohutněji než tvá vlastní.
10) Zanechej myšlenek na "já" a "moje". Pohlížej na sebe jako na nedílnou součást mnohem většího celku.
11) Zakal meč rozumu v ohni praxe. Popros o jakoukoliv myšlenku – ne pouze o rozumnou, ale takovou, která je nejúčinnější.
12) Nebuď ve své logice neúprosný. Pro logiku je pouze jedna cesta jak dospět k pravdě a pravda sama vždy logiku převyšuje. Nedovol, abys byl přesvědčen samotným rozumem. Jestliže má být rozum přítelem, musí být veden intuicí.
13) Rozvíjej intuitivní rozum cítěním ve svém srdci, abys zjistil, co je správné a co špatné. Oprosti se od bezmyšlenkovitého přijímání názorů druhých.
14) Neužívej logiku jako prostředek k týrání druhých. Nabízej ji laskavě jako prostředek k ujasnění problémů v diskusi.
15) Buď nestranný v jakékoliv debatě. Ať je pravda tvým průvodcem a ne touhou po vítězství. Ovšem pohlížej na pravdu jako na jediné vítězství, které stojí za to získat.
.....................................................
AFIRMACE A MODLITBY
Úvod
Myšlenky zde uvedené jsou předloženy ke zkušenosti, nejsou učebnicí. Představují lekce, které jsem se učil někdy ve stavu lítosti, zklamání a bolesti, jindy v rozechvění objevování a výbušné radosti. Musím také zmínit moudrá slova mého duchovního učitele, bez něhož by toto nebylo napsáno. Je zde 52 základních hesel, jež mohou být použita pro meditaci na 52 týdnů roku. Podle významu, který pro vás mají, je dobré vracet se k nim podle individuální potřeby.
AFIRMACE A MODLITBY
hluboké koncentraci a přenesené do podvědomí, mohou změnit v té úrovni mysli, kde většinou máme malou vědomou kontrolu. Jsme více, než si vědomě myslíme. Jsme složeni z tisíce konfliktních vzorců, pocitů, zvyků a reakcí, z nichž stavíme svůj život v podvědomé mysli. Abychom se změnili, musíme vyřešit své konflikty. To ale nestačí na potvrzení změny v podvědomé i vědomé úrovni. Vedle naší lidské mysli je zde Božské vědomí. Snažíme-li se měnit jen svým úsilím, limitujeme svůj potenciál pro změnu. Afirmace by nás měla pozvedat z naší uzavřené mysli do vyšší reality nadvědomí. Nadvědomí je vyšší Já. Z této úrovně přichází například inspirace, Boží vedení, řízení. Bez souladu se s nadvědomím, afirmací, mají lidské pokusy o uvědomění a povznesení jen pomíjivý účinek. Afirmace by měla být opakována tak, aby pozvedala vědomí směrem k nadvědomí, to jest ve vysoké koncentraci na Kristovo centrum, bod mezi obočím.
Opakujte afirmace nejdřív hlasitě, aby byla vědomá mysl plně soustředěná, pak tiše, abyste obsáhli hlouběji obsah slov, pak v duchu zpaměti, přenášejíce význam do podvědomí. Opakujte opět tiše, aby pronikly do podvědomí a nakonec je s nádechem opakujte z Kristova centra. V každém stupni je opakujte několikrát a vstřebávejte pozorně jejich význam. Opakováním se posilují a později oduševňují každou vlastnost, kterou chceme rozvíjet.
Afirmace je první krok k sebezdokonalování. Bez Boží pomoci je naše úsilí málo platné. Afirmace končí modlitbou. Proč je modlitba po afirmaci, a ne naopak? Modlitba je dobrá vždy. Není-li ale vyslovena afirmativním vědomím, může být slabá a žebrající. (Výmluva, že Bůh udělá všechnu práci bez naší pomoci.) Efektivní modlitba není pasivní. Je plná důvěry. Upevňuje účinek afirmace.
Aby se vštípila nová vlastnost, pomáháme ji utvrdit větoAfirmace jsou pravdy, které je třeba absorbovat. Říkáme, že jsme to, co jíme. Větší pravda je, že jsme to, co si myslíme. Myšlenky mají vliv na naše zdraví. Žádný pokrok nepřichází náhodou, a to ani v umění, ani ve sportu.
Život je umění. Bohužel tomu věnujeme málo energie. Bereme jej, jak přichází a divíme se, proč se nám nedaří.
Myšlenky jsou mocné. Slova, jimiž vyjadřujeme myšlenky, mají nezměrnou sílu, zvláště vyslovujeme-li je v koncentraci. Pouhá myšlenka na únavu nám vysává energii. Když ji doprovodíme slovy “jsem vyčerpaný”, posilujeme tuto negativní myšlenku. A naopak. Cítíme-li se vyčerpaní a naše myšlenky ovládne zájem o něco jiného, únava je pryč. Náhlý zájem doprovoďme hlasitě slovy “cítím se báječně” a hned se definujeme jinak.
Za mnoho našich nezdarů v životě mohou jednoduché, nám nepřátelské myšlenky. A naopak mnoho úspěchů je výsledkem plného akceptování sama sebe. Těžké je, když jsou naše zvyky ukotveny hluboko v podvědomí. Pak, i když se je snažíme změnit, se k nim opakovaně vracíme zcela proti vědomé vůli a zapadáme do starých kolejí. Pak nás afirmace, opakované v u, která ji popisuje. Pak nabídneme afirmaci vzhůru, láskyplnou modlitbou k Bohu. Z tohoto hlediska nám náš nejhlubší a nejlepší soulad s Ním pomáhá nejvíce. Odpor se minimalizuje a spolupráce s Jeho milostí je otevřená, svolná, poslušná a vědomá.
Úspěch
Úspěch znamená překročení – transcendenci, to jest nalézání sama sebe. Spočívá v klidu mysli, v pochopení sama sebe a především v radosti z Boha.
Vnější úspěch znamená povznést se nad minulé výsledky, do nových úrovní. Znamená to přijímat také nezdary, selhání, jestliže to pomáhá překonat falešnou touhu nebo ctižádost. Každý neúspěch může být stavebním kamenem k vyššímu cíli. Úspěch se měří růstem, porozuměním, schopností a blízkostí Boha.
Afirmace – tvrzení
Nechávám za sebou své nezdary i uznání. To, co dnes dělám, vytvoří novou a lepší budoucnost naplněnou vnitřní radostí.
Modlitba
Stvořiteli galaxií a nespočetných hvězd, síla vesmíru je v Tobě. Snad se zrcadlí tato síla v malém zázraku mého života a vědomí.
Láska
Člověk hledá lásku ne aby byl milován, ale aby miloval. Nikdy nepoznáme lásku, chceme-li přizpůsobit ostatní sobě nebo chceme-li z nich mít střed své lásky. Pro lásku platí, že je nekonečná a není na nás, abychom ji vytvářeli. Můžeme být jen kanálem, kterým ji usměrňujeme z jejího zdroje v Nekonečnu ke všemu, s čím se setkáme.
Čím více na sebe zapomeneme v dávání se druhým, tím lépe pochopíme, co je láska. A čím více milujeme jako prostředek Boží lásky, tím lépe porozumíme, že On je jediná láska ve vesmíru.
Afirmace
Budu milovat ostatní jako rozšíření mého vlastního já, a to láskou, která, jak cítím, přichází od Boha.
Modlitba
Nekonečný, nechť se stanu průplavem Tvé lásky. Zasévej skrze mne semena lásky do srdcí všude kolem.
Štěstí
Štěstí je postoj mysli, který vzniká jednoduše z rozhodnutí být šťasten navzdory všem okolnostem. Štěstí nespočívá ve věcech ani ve vnějších schopnostech a znalostech. Je to zlatý poklad naší povahy pohřbený pod bahnem vnější smyslové žádostivosti.
Když víte, že nic vnějšího na vás nemůže působit, žádné zklamání, nezdar, nedorozumění s ostatními, pak víte, že jste našli opravdové štěstí. Naučte se podržet tento hořící plamen stále ve svém srdci.
Afirmace
Přísahám ode dneška, že budu šťastný za všech okolností. Přišel jsem z Boží radosti. Jsem radost.
Modlitba
Pane radosti, naplň mne štěstím bez hranic. Jsem Tvé dítě, udělej mne ke svému obrazu. Jako Ty jsi radost, tak také já jsem ve svém nitru radost.
Energie
Energie nespočívá jen ve shromažďování síly, musíme se tomu věnovat ochotně, s radostí a směřovat k dosažení toho, v co hluboce věříme.
Důvěra a energie jdou ruku v ruce. Máme-li hlubokou víru v to, čemu věříme, můžeme přenášet hory. Energie máme vždy víc, než myslíme. Čím větší je důvěra, tím větší je síla vůle. A čím větší je síla vůle, tím větší je proud energie.
Afirmace
Mám tolik energie, že mi umožní udělat vše, co si přeji. Za mým každým činem stojí nekonečná Boží síla.
Modlitba
Kosmická Energie, oživuj všechny buňky mého těla, naplň mou mysl nekonečnou inspirací a mou duši svou nevyčerpatelnou radostí.
Práce
Práce má být vykonávána s tvůrčím postojem, nikdy pro sobecký zisk. Jen pro možnost pomáhat tvořit lepší svět.
Ti, kdo pracují s myšlenkou na plat, žijí v budoucnosti. Ztrácejí výsadu žít tady a teď, kde jedině může být nalezeno pravé štěstí.
Práce by měla být vykonána nejlépe, jak to jen lze. Ne neosobně, ne ze samolibosti a ješitnosti, ale s myšlenkou na samozřejmé bezplatné dary života. Těmi jsou slunce, voda a vzduch. A také s myšlenkou na Boží sílu, jež nám byla dána, aby byla k užitku nám a našim bližním.
Afirmace
Přeji si dělat svou práci s myšlenkou na Tebe, Pane. Nabízím Ti to nejlepší, co je ve mně.
Modlitba
Pane, který jsi stvořil vysoké zasněžené hory, hluboké řeky, nádherné barevné květy, nekonečné hučící oceány a vzdálené zářící hvězdy, manifestuj ve mně svou dokonalou radost.
Radost
Radost je nejvyšší ctnost. Radost znamená prožívat nejplněji dobro každého okamžiku. Nadto to znamená žít nad přítomným okamžikem, ve věčném tady a teď.
Kolik ztrácejí v životě lidé, kteří si vytrvale přejí mít věci jiné než jsou, kteří si ustavičně stěžují a říkají si, že svět jim víc bere, než dává.
Musíme se usmát ve skrytu duše s Bohem, víme-li, že život je Jeho sen. Radost je nejjistější cestou najít správné východisko z každé situace.
Afirmace
I když prožívám nejsilnější životní bouře, jsem spokojený, protože chovám ve svém srdci Boží mír.
Modlitba
Pane, který žiješ ve věčnosti, dovol mi žít vždy spokojeně tak, abych byl hoden Tvé radosti.
Odpouštění
Odpouštění je zbraň vítězství. Odpustíme-li těm, kdo se snaží nás zranit, zbavíme je síly, která nám škodí. Ještě lépe, když odpovědí je láska, pak sjednotí svou sílu s naší a my jsme dvakrát tak silní.
Ale odpouštíme pro osvobození svého srdce, nikoli pro efekt, kterým působíme na druhé. Nedopusťte, aby jakékoli vvnější vlivy porušovaly vaše štěstí.
Buď spokojen, když potěšíš člověka, ale víc by tě mělo uspokojit, když cítíš Boží radost ve svém srdci.
Afirmace
Všechno, co se děje, všechny události jsou pro mé dobro. Vítám zranění pro příležitost k lepšímu pochopení, porozumění.
Modlitba
Pane, jak často mi zranění, která jsem utrpěl, způsobila zármutek! Posiluj mou sílu lásky, abych odevzdal všechny věci do Tvých rukou, můj věčný Příteli.
Služba
Služba je zušlechťující. Je to cesta nabízející naši maličkost velké Realitě, kterou je Bůh.
Služba by nebyla službou, kdyby byla doprovázena pouze myšlenkou, že sloužím. Měla by být poskytnuta s vnitřním vědomím Boha, jenž zůstává ve všem stvoření. Sloužíme-li jiným v tomto duchu, nalézáme svého vlastního ducha osvobozeného od egoismu. Naplňuje nás klid v porozumění, že tu není nikdo, s kým bychom se měli měřit, soupeřit.
Jaká radost být přesvědčeni, že patříme Bohu!
Afirmace
Budu sloužit Bohu skrze bližní a svou službou se osvobodím od pout ega ve mně. Jsem svobodný v Bohu. Bože, jsem svobodný!
Modlitba
Všechno, co dělám, dělám pro Tvou lásku. Sklízím plody své služby Tobě, protože jsem ji položil na Tvůj oltář Všudypřítomnosti.
Laskavost
Můžeš-li vidět všechny bytosti jako členy své rozšířené rodiny, jako své bratry a sestry, matky, otce a děti, pak uvidíš, kamkoli se obrátíš, že láska na tebe čeká, vítá tě. Je to Bůh, jenž na tebe shlíží, když jej nalézáš ve všech.
Láska je poznání, že všichni jsou naši blízcí. Laskavost vychází z toho, že nedbáme o to, jak smýšlí ostatní o nás. Přichází z pochopení, že laskavost je sama odměnou. Bohatství určené ostatním je samo zdrojem laskavosti v nás samých.
Domovem těchto hlubokých sympatií je právě celý vesmír.
Afirmace
Celý svět je můj domov a lidská rasa má rodina. S Boží laskavostí všechny objímám.
Modlitba
Božská matko, pomoz mi vidět, že laskavostí projevenou druhým přitahuji nejen jejich laskavost ke mně, ale stejně tak Tvou. Ať jsem laskavý vždycky, ať má laskavost působí jako průliv Tvé nesobecké lásky.
Pravdomluvnost
Pravdomluvnost není kousavé oznámení nepříjemných faktů a nelichotivých názorů. Takové vyjádření je většinou zrozeno z pýchy a nadutosti. Pravdomluvnost je úsilí vždy vidět Božskou pravdu za vnějším vzezřením. Je to úsilí vyjádřit vždy aspekt pravdy, která může přinést prospěch. Pravdomluvnost obrácená směrem k sobě neznamená skrýt se za sebelichotící ospravedlnění, ale vidět čestně reálné motivy pro své činy, a ne vykroutit se z nepříjemné skutečnosti.
Pravdomluvnost znamená vidět věci jaké skutečně jsou a pak hlouběji hledat způsob jak tyto skutečnosti zlepšit.
Afirmace
Cokoli je, jednoduše je. Nemohu to změnit pouze díky svému přání. Nebojácně proto akceptuji pravdu a mám přitom na zřeteli, že Boží pravda je v podstatě vždycky dobrá.
Modlitba
Božský Otče, nebudu se bát pravdy, protože vím, že pravda pochází od Tebe. Pomoz mi vidět za vnějšími jevy Tvůj úsměv, Tvůj soucitný pohled.
Neubližování
Neubližovat – to je základní pravidlo ve spirituálním životě. Znamená to v první řadě postoj mysli. Navenek se člověk nemůže vyhnout určitému ubližování (nenecháme se obtěžovat například hmyzem, když řídíme auto).
Ublížíme-li s přáním způsobit škodu druhému, poraníme nejen jeho, ale zvláště sebe. Duchovně postoj ubližování odděluje člověka od harmonie – souladu a jednoty života.
Neubližování na druhé straně podporuje tuto jednotu. Neubližování je vítězná síla pro spolupráci v nekonečném vesmíru. Zlé ubližování by podněcovalo nekončící odpor.
Afirmace
Posílám všem záplavu požehnání, přeji jim, aby v jejich srdcích, kde bývala předtím pouze nenávist, rostla láska.
Modlitba
Božská matko, když se ostatní snaží ublížit mi, dej mi moudrost, abych viděl, že mé vítězství spočívá v tom, že jim požehnám, ne v odplatě. Odpovím-li hněvem, prohra bude má. A to dokonce i tehdy, bude-li vnější vítězství moje. Jestliže odpovím tím, že budu žehnat jejich úderům, zůstanu vždy v bezpečí, ochráněn neprostupnými stěnami mého vlastního míru.